Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv složení mastných kyselin v lipidech séra a/nebo tukové tkáni na metabolismus lipidů a sacharidů u obézních osob různých věkových kategorií
Metelcová, Tereza ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Obezita je chronické onemocnění, které je podmíněno mnoha faktory. Nadměrné zmnožení tukové tkáně se podílí na rozvoji řady metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. K léčbě obezity a prevenci kardiometabolických rizik patří úprava životního stylu, včetně zvýšeného příjmu omega 3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Kromě vnějších vlivů se na ovlivnění sacharidového a lipidového metabolismu podílejí i genetické faktory. Ve studii A jsme sledovali 670 subjektů (336 dívek a 334 chlapců), u kterých jsme pomocí real-time PCR zjistili genotyp ve dvou jednonukleotidových polymorfismech (SNPs) v genu FADS1 (rs174546, rs174537) a následně stanovili spektrum mastných kyselin (FAs). Výsledky ukazují, že SNPs v genu FADS1 ovlivňují účinnost syntézy prostřednictvím změny aktivity delta 5 desaturázy. Abnormální zastoupení jednotlivých FAs může ovlivnit kardiometabolické zdraví jedince. Studie B zkoumala kohortu 215 jedinců (131 žen a 84 mužů), kteří se zapojili do obou kol projektu Childhood Obesity Prevalence And Treatment (COPAT). Sledovaní jedinci byli rozděleni do dvou skupin BMI ≤ 25 kg/mš a BMI ≥25 kg/mš. V tomto modelu byl soubor testován jako celek vzhledem k nesignifikantnímu vztahu pohlaví na tento parametr. Jako druhý parametr bylo použito procentuální zastoupení tukové tkáně. Druhý...
Vliv ektopické syntézy mitochondriálního odpřahujícího proteinu 1 v bílé tukové tkáni na celotělový metabolizmus u myší
Janovská, Petra ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Drahota, Zdeněk (oponent) ; Kalous, Martin (oponent)
Prevence a léčba obezity patří mezi nejzávažnější problémy zdravotní péče. Mezi terapeutické cíle patří i metabolizmus tukové tkáně, jejíž hromadění je podstatou vzniku obezity. Pokusy na transgenních myších s ektopickou expresí hnědotukového odpřahujícího proteinu (UCP1) v bílé tukové tkáni prokázaly, že zvýšením výdeje energie v bílé tukové tkáni lze zabránit rozvoji obezity. Jedním z hlavních cílů dizertační práce byla detailní charakterizace fenotypu tohoto unikátního modelu myší rezistentních k obezitě. Ukázali jsme, že odpřažení mitochondriální oxidační fosforylace v bílé tukové tkáni vedlo ke zvýšení oxidace mastných kyselin, snížení lipogeneze a indukci mitochondriální biogeneze v této tkáni. Dále jsme se zaměřili na modulaci náchylnosti k rozvoji obezity zvýšením oxidace mastných kyselin v bílém tuku v reakci na fyziologický podnět, kombinovanou intervenci založenou na zvýšeném příjmu n-3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA) a mírné kalorické restrikce, u myší krmených dietou s vysokým obsahem tuku. Synergická indukce mitochondriální oxidační kapacity a lipidového katabolizmu v epididymálním bílém tuku byla spojena s potlačením zánětlivé reakce této tkáně, která doprovází obezitu. Zlepšení lipidové (a glukózové) homeostázy bylo nezávislé na chladem indukované termogenezi (a UCP1) a souvisí s...
Ovlivnění glukózové tolerance metforminem v závislosti na obsahu tuku v dietě
Kuchaříková, Petra ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Škop, Vojtěch (oponent)
Prevalence obezity a doprovodných onemocnění jako je diabetes mellitus 2. typu se v poslední době prudce zvyšuje. Obezita a diabetes 2. typu spolu úzce souvisí. Obezita vede k rozvoji inzulínové rezistence, která je přímým předstupněm diabetu 2. typu. Metformin je lékem první volby u pacientů s diabetem 2. typu a prediabetiků. Působí příznivě na glukózovou homeostázu a zlepšuje inzulínovou rezistenci. V účinku metforminu se výrazně uplatňuje enzym AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK), která reguluje metabolizmus v závislosti na energetickém stavu buňky. Recentní výsledky studií, kde byly použity transgenní modely, ale ukazují, že významný podíl účinku metforminu tvoří mechanizmy na AMPK nezávislé. n-3 polynenasycené mastné kyseliny (n-3 PUFA), které jsou přítomny v mořských rybách, působí příznivě na metabolizmus. Tyto mastné kyseliny snižují hladinu lipidů v plazmě, působí protizánětlivě a u hlodavců dokážou zabránit rozvoji inzulínové rezistence a diabetu. Cílem této práce bylo charakterizovat akutní účinky metforminu na glukózovou toleranci, vliv krátkodobého podávání n-3 PUFA na účinek metforminu a role inulínem-stimulovaných signalizačních drah a AMPK. Výsledky prokázaly, že časný účinek metforminu na glukózovou homeostázu je výrazně závislý na dávce a že jednorázová vysoká dávka metforminu...
The role of lipids in the pathogenesis of liver diseases.
Šmíd, Václav ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Rumlová, Michaela (oponent) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
1 Abstrakt V předkládané práci jsem se zaměřil na studium úlohy lipidů v patogenezi jaterních onemocnění, konkrétně cholestázy a nealkoholického postižení jater při steatóze (NAFLD). Hlavním cílem bylo objasnit změny metabolismu gangliosidů v játrech u různých typů cholestázy a popsat význam hemoxygenázy-1 (HMOX1) a přidruženého oxidačního stresu. Druhým cílem bylo popsání účinků n-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) na patogenezi NAFLD u myšího modelu a u pacientů s metabolickým syndromem a NAFLD. Naše výsledky naznačují, že zvýšení biosyntézy gangliosidů a jejich redistribuce může představovat obecný obranný mechanismus hepatocytů při cholestáze (jak indukované estrogeny, tak i obstrukčního typu). Tyto změny úzce souvisejí s oxidačním stresem a mohou chránit hepatocyty před škodlivým účinkem nahromaděných žlučových kyselin. Nedostatečná aktivita HMOX1 a následný oxidační stres potencují patologické změny jaterního parenchymu a vedou ke tkáňově specifické modulaci syntézy a redistribuci gangliosidů (in vivo a in vitro). Naproti tomu má aktivace HMOX1 opačný účinek a může působit hepatoprotektivně. Dokázali jsme, že pozorované změny mohou být částečně zprostředkovány modulací aktivity proteinkinázy C. Výsledky druhé části práce prokazují příznivé účinky suplementace n-3 PUFA na patogenezi NAFLD....
Ovlivnění glukózové tolerance metforminem v závislosti na obsahu tuku v dietě
Kuchaříková, Petra ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Škop, Vojtěch (oponent)
Prevalence obezity a doprovodných onemocnění jako je diabetes mellitus 2. typu se v poslední době prudce zvyšuje. Obezita a diabetes 2. typu spolu úzce souvisí. Obezita vede k rozvoji inzulínové rezistence, která je přímým předstupněm diabetu 2. typu. Metformin je lékem první volby u pacientů s diabetem 2. typu a prediabetiků. Působí příznivě na glukózovou homeostázu a zlepšuje inzulínovou rezistenci. V účinku metforminu se výrazně uplatňuje enzym AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK), která reguluje metabolizmus v závislosti na energetickém stavu buňky. Recentní výsledky studií, kde byly použity transgenní modely, ale ukazují, že významný podíl účinku metforminu tvoří mechanizmy na AMPK nezávislé. n-3 polynenasycené mastné kyseliny (n-3 PUFA), které jsou přítomny v mořských rybách, působí příznivě na metabolizmus. Tyto mastné kyseliny snižují hladinu lipidů v plazmě, působí protizánětlivě a u hlodavců dokážou zabránit rozvoji inzulínové rezistence a diabetu. Cílem této práce bylo charakterizovat akutní účinky metforminu na glukózovou toleranci, vliv krátkodobého podávání n-3 PUFA na účinek metforminu a role inulínem-stimulovaných signalizačních drah a AMPK. Výsledky prokázaly, že časný účinek metforminu na glukózovou homeostázu je výrazně závislý na dávce a že jednorázová vysoká dávka metforminu...
Vliv ektopické syntézy mitochondriálního odpřahujícího proteinu 1 v bílé tukové tkáni na celotělový metabolizmus u myší
Janovská, Petra ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Drahota, Zdeněk (oponent) ; Kalous, Martin (oponent)
Prevence a léčba obezity patří mezi nejzávažnější problémy zdravotní péče. Mezi terapeutické cíle patří i metabolizmus tukové tkáně, jejíž hromadění je podstatou vzniku obezity. Pokusy na transgenních myších s ektopickou expresí hnědotukového odpřahujícího proteinu (UCP1) v bílé tukové tkáni prokázaly, že zvýšením výdeje energie v bílé tukové tkáni lze zabránit rozvoji obezity. Jedním z hlavních cílů dizertační práce byla detailní charakterizace fenotypu tohoto unikátního modelu myší rezistentních k obezitě. Ukázali jsme, že odpřažení mitochondriální oxidační fosforylace v bílé tukové tkáni vedlo ke zvýšení oxidace mastných kyselin, snížení lipogeneze a indukci mitochondriální biogeneze v této tkáni. Dále jsme se zaměřili na modulaci náchylnosti k rozvoji obezity zvýšením oxidace mastných kyselin v bílém tuku v reakci na fyziologický podnět, kombinovanou intervenci založenou na zvýšeném příjmu n-3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA) a mírné kalorické restrikce, u myší krmených dietou s vysokým obsahem tuku. Synergická indukce mitochondriální oxidační kapacity a lipidového katabolizmu v epididymálním bílém tuku byla spojena s potlačením zánětlivé reakce této tkáně, která doprovází obezitu. Zlepšení lipidové (a glukózové) homeostázy bylo nezávislé na chladem indukované termogenezi (a UCP1) a souvisí s...
Energetický metabolismus inbredních myších linií a jeho ovlivnění dietou
Kůs, Vladimír ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
Obezita a metabolická onemocnění zvaná "metabolický syndrom" představují v současnosti závažný socio-ekonomický problém veřejného zdravotnictví. Z hlediska energetické rovnováhy vede dlouhotrvající energetický nadbytek k masivní akumulaci energie ve formě triacylglycerolů v různých tkáních. Zvýšené ukládání lipidů v organizmu má za následek negativní účinky na metabolizmus a zdravotní stav. Hlavním cílem práce bylo studovat tato metoblická počkození vznikající z energetického nadbytku na buněčné a celotělové úrovni s využitím myších modelů. Se zaměřením na metabolicky nejvíce aktivní tkáně, jmenovitě kosterní sval, játra a tukovou tkáň, a na regulační úlohu AMP-aktivované kinázy a leptinu v řízení energetického metabolizmu. Práce je založena na čtyřech publikacích. Dvě studie byly zaměřeny na metabolizmus kosterního svalu. V první práci jsme prokázali zahrnutí leptinu a AMPK v metabolické odpovědi na příjem diety s vysokým obsahem tuku. Byl popsán mechanizmus netřesové termogeneze v kosterním svalu založený na zvýšeném katabolizmus lipidů, který významně přispěl k fenotypu myší linie A/J, jejichž charkateristikou je geneticky podmíněná rezistence ke vzniku obezity. Tento mechanizmus ovšem nefungoval u myší linie C57BL/6J, které jsou k rozvoji obezity citlivé. V druhé studii, založené na pokusech na...
Vliv alternativních krmiv na obsah omega 3 mastných kyselin ve svalovině ryb
KREJSA, Jakub
Cílem mé bakalářské práce bylo ověřit vliv nahrazení rybího oleje řepkovým na obsah tuku ve svalovině a kompozici mastných kyselin u sivena amerického (Salvelinus fontinalis) s využitím technologie ?finishing feeding?. Experiment probíhal v roce 2012 po dobu 135 dní a jedinci sivena amerického byli rozděleni do 4 skupin. Dvě skupiny byly krmeny celou dobu krmivem obsahujícím pouze řepkový olej nebo rybí olej. Zbylé dvě skupiny měly výkrm rozdělen do dvou fází. V každé fázi byly ryby krmeny jinou dietou. V první fázi se prováděl výkrm, kde byl částečně nahrazen rybí olej olejem řepkovým a ve druhé už krmivem, které tuto náhradu neobsahovalo (?finishing feeding?). 50% nahrazení rybího oleje olejem řepkovým neměla vliv na obsah tuku ve svalovině sivena amerického. Obsah MUFA a n-6 PUFA stoupal s množstvím podávaného řepkového olej, ale zároveň klesal obsah n-3 PUFA, EPA, DHA a poměr n-3/n-6. Následná aplikace technologie ?finishing feeding? s použitím krmiva s rybím olejem měla vliv opačný. Dále se podařila prokázat vysoká spolehlivost předpovědi kompozice mastných kyselin pomocí ředícího modelu. Na základě těchto zjištění lze s vysokou pravděpodobností předpovědět jednak změny kompozice mastných kyselin ve svalovině sivena, ale také vypočítat jak dlouhou dobu je nutno aplikovat "finishing feeding" pro dosažení požadovaných hodnot EPA+DHA, popř. n-3 HUFA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.